Městys Knínice

Kontaktní informace

Městys Knínice
Knínice 107
679 34 Knínice

516 465 423, 774 654 232
um@mestyskninice.cz
DS qaeb8ny

Úřední hodiny

Po: 7.00 - 12.00, 13:00 - 17.00 hodin
St: 7.00 - 12.00, 13.00 - 18.00 hodin


Více kontaktů...

Aktuálně ...

Dnes je: 18.12.2017
Aktuální teplota: 0.1°C
Vlhkost: 84.5%
Detailní statistika počasí

Knínické kříže a boží muka

Zajímavými sakrálními památkami jsou také četné kříže a boží muka rozesetá porůznu buď přímo v obci nebo na jejím katastru na okraji polí, či úvozových cest. O historii vzniku některých z nich se můžeme dočíst něco málo přímo z nápisů na jejich podstavcích, o jiných se zase zmiňují drobné poznámky v obecní kronice. Nejstarší zápisky pocházejí z roku 1899 a na základě starodávných, v té době ještě v obecním archivu dochovaných listin, je zaznamenal tehdejší knínický starosta Tomáš Koutný. Z jeho záznamů se dovídáme, že v roce 1800 byly postaveny na katastru obce tři kříže. První za Vanovskou ulicí, druhý s obrázkem sv. Jana a Pavla na pastvisku a třetí naproti domku čp. 31 u Švábenských. První dva byly pořízeny nákladem městečka Knínice, stavbu třetího uhradil ze svých prostředků tehdejší knínický rychtář Martin Krenar. 
Z dalších zápisků se pak dovídáme, že když se v roce 1902 začal zalesňovat příhonek byl následujícího roku přemístěn kříž, který stával po řadu let naproti domku Švábenských, k silnici nad školu. Na místě původního kříže nechala zbudovat Anna Davidová z čp. 9 nákladem 600 korun kříž nový. Další kříž postavil v roce 1903 na svém pozemku za ulicí u Panáčkového úvozu Antonín Kozlovský z čp. 2. V roce 1904 pořídil vlastním nákladem na svém pozemku na díle u Vanovska kříž zvaný nad kruhama i František Synek z čp. 95. 

Nejstarší kamenný kříž, který pochází z roku 1611, stával původně spolu s obrovským kaštanem na malinkém kopečku na knínickém náměstí. V roce 1940, kdy byl kopeček rozvezen, byl kříž přemístěn před Nechutovy čp. 82. Počátkem května 1940, kdy byla na katastru obce na několika místech rozšiřována silnice, byl přemístěn na její západní okraj i kříž na Josífku. Velmi starého data je také velký, černě natřený, dřevěný misijní kříž nacházející se po pravé straně vchodu do farního chrámu sv. Marka. Po levé straně téhož vchodu stojí kamenný kříž z roku 1884, který sem dali v tomto roce umístit manžele Klemsovi ze Šebetova. V dolní části podstavce je umístěn nápis:
„Ke cti a chvále Boží postavili Florián a Anna Klems ze Šebetova v r. 1884.“ 

Další železný, stříbrně natřený kříž s letopočtem 1900 je umístěn na kamenném podstavci na přilehlém hřbitově. Za vesnicí se nachází po levé straně cesty vedoucí k objektům zemědělského družstva žulový kříž z roku 1932, o čemž nás informuje nápis na jeho podstavci. O kousek dál stojí po pravé straně silnice nově opravená boží muka se zajímavou stříškou, která jsou vedena v seznamu nemovitých kulturních památek pod evidenčním číslem 0472. O historii jejich vzniku však jakékoliv informace chybějí. Nevíme, kdy byly postaveny, kdo byl jejich tvůrcem, ani za jakým účelem vznikly. Na dalším kamenném kříži, nacházejícím se na katastru obce, si můžeme přečíst:
„Pochválen buď Ježíš Kristus. Ku cti a chvále boží věnuje rodina Hochova z Knínic.“ 
A takových křížů je kolem obce porůznu rozeseto ještě několik. 
V roce 1997 prošla nákladnou opravou socha sv. Jana Nepomuckého nacházející se uprostřed obce. Dílo pochází z roku 1899 a na jeho podstavci je umístěn nápis následujícího znění: 
„Socha tato postavena jest nákladem Veroniky Sedlákové v Knínicích roku 1899.“ 
Plastiku daroval obci pan Pavel Martínek z čp. 110, který ji zdědil po předcích své maminky. Oprava sochy byla svěřena panu Leitgebovi z Blanska a náklady s tím spojené si vyžádaly částku 30 tisíc korun. Svatý byl i s podstavcem podélně rozřezán, obě části byly očištěny, a poté byla ještě provedena jejich celková konzervace. Současně s tím došlo také k výměně středových čepů, které byly nahrazeny nerezavějícím materiálem. Poté byly obě části sochy opět slepeny a usazeny na původní místo. V roce 1999 prošla rozsáhlou rekonstrukcí také vzácná socha sv. Josefa pocházející z roku 1738, která je vedena v seznamu kulturních nemovitých památek pod evidenčním číslem 0471. Finanční náklady s její opravou spojené si vyžádaly částku 150 000 korun. Významně se na nich podílel Okresní úřad Blansko, který poskytl dotaci ve výši 75 000 korun. Restaurátorské práce byly svěřeny opět osvědčenému blanenskému restaurátorovi panu Leitgebovi. 
Zajímavou historii má také Pomník padlých v obou světových válkách. Jeho stavba byla schválena na slavnostní schůzi obecního zastupitelstva konané 21. října 1928. Do horní části pomníku byl vytesán nápis, který navrhl knínický vlastivědný pracovník a učitel zdejší školy Alois Ferulík: „Vy, kteří volni doma žijete, vzpomeňte nás, svých příbuzných a přátel, odpočívajících v cizí zemi a pamatujte na to, že jsme umírali ve víře, že si budete vážit a svorně a tvrdě hájit svobody, která vzkvetla z našeho utrpení.“ Pod nápisem je letopočet 1914 – 1918. Dolní část pomníku nese jména 24 knínických občanů, kteří padli na bojištích první světové války nebo zemřeli na její následky. Jsou to: Florian Adam, Josef Bílek, František Filip, Alois Hadáček, František Hrazdíra, Ludvík Jakubec, Florián Janda, Tomáš Janda, Alois Krajíček, Josef Krajíček, Josef Odehnal, František Prchal, Ludvík Přichystal, Jaroslav Pulec, Josef Pulec, František Staněk, František Stříž, Alois Ševčík, Antonín Ševčík, Antonín Škrabal, František Škrabal, Rudolf Tomášek, Josef Vašíček, Tomáš Zemánek. 
Z obecní kroniky se dovídáme, že pomník byl slavnostně odhalen v předvečer oslav 10. výročí vzniku samostatného československého státu 27. října 1928, kdy se u něj konal vzpomínkový večer na oběti první světové války. Od pomníku šel průvod na Jozífek, kde byla zapálena vatra a uspořádán slavnostní ohňostroj. Následující den dopoledne se kníničtí občané znovu sešli u pomníku na slavnostním shromáždění, na kterém promluvil o vzniku samostatného Československého státu kronikář obce Alois Ferulík. V dalších zápiscích je uvedeno, že 18. listopadu 1934 byla u pomníku zasazena z podnětu Dorostu republikánské strany Švehlova lípa. Akce se zúčastnilo velké množství knínických obyvatel a všechny děti zdejší školy. Po slavnostním projevu, který přednesl poslanec Martinásek, převzal jménem OU lípu do opatrování starosta obce František Krejčíř. Na jaře 1935 byla kolem pomníku padlých zřízena ještě zahrádka. Větší část nákladů s tím spojených uhradila obec, menší finanční částkou se podílel také dorost republikánské strany, který k tomu účelu věnoval peníze získané z výtěžku Švehlovy slavnosti. 
Velmi vzácnou venkovskou památkou první kategorie vedenou ve státním seznamu nemovitých památek pod evidenční číslem 0473 je dům Hrouzových čp. 34. Do skupiny památek druhé kategorie je zařazen pod evidenčním č. 0474 také dům čp. 116.

Administrace webu