Historie SDH Knínice

„BLIŽNÍMU KU POMOCI“,…
je staré hasičské heslo. Řídí se jím od samého začátku i členové našeho dobrovolného hasičského sboru. Jejich činnost je jednou z nejzáslužnějších. Vždyť co je záslužnější, než zachraňovat bez jakéhokoliv požadavku na odměnu majetek a případně i životy svých spoluobčanů.

Nechce se ani věřit, že v Knínicích téměř 140 roků zachraňují místní dobrovolní hasiči cenné hodnoty veřejného i soukromého majetku. Touto dobrovolnou prací naplňují krásné hasičské heslo předávané z generace na generaci „BLIŽNÍMU KU POMOCI“. 
Kolik generací se již vystřídalo od doby, kdy si naši dědové uvědomili, zeje nutné proti ničivým následkům ohně postupovat organizovaně. Oheň je nezbytným pomocníkem v technickém pokroku lidstva, je dárcem tepla a světla na zemi, ale nespoután dovede ničit výsledky práce člověka. 
Hašení dřevěných chalup pokrytých šindelem nebo došky bylo těžké a nedokonalé. Organizovanost při požáru nebyla žádná. Každý občan si hleděl sebe, své rodiny a svého majetku. Vrchnostenské úřady, města a větší obce měly své požární řády, které přísně trestaly neopatrné zacházení s ohněm. Svítilo se loučemi nebo petrolejovými lampami a tak nebezpečí požáru bylo veliké. V požárních řádech se nařizovalo, jak požárům předcházet, jaké hasičské nářadí má být připraveno a kdo se má na hašení podílet. Majitelé domů museli mít stále připraveny kádě naplněné vodou. 
Z celé řady protipožárních opatření byl nejdokonalejší Tereziánský požární řád vydaný na Moravě 21.8.1751 zemským hejtmanem Jindřichem Kajetánem z Blumegenu. Tento požární řád rozváděl ve třiceti článcích povinnosti poddaných, obecních představených a vrchnosti při požárech. Ve městech hašení požárů obstarávaly obyčejně řemeslnické cechy. Na vesnici měl zodpovědný úkol ponocný, který musel bedlivě pozorovat, co se v noci děje a podle nařízení z roku 1722 každou hodinu odtroubit. V případě neštěstí měl povinnost vzbudit spoluobčany pokřikem „Hoří“, tlučením na okna či údery na zvon. Ke zdolávání ohně však nebylo žádných zvláštních zařízení. Dřevěná obydlí se bourala a strhávala háky, aby se zamezilo šíření ohně na další objekty. 
Roku 1518 byla sestrojena první stříkačka, ale bez hadic. Stříkačka s hadicemi plátěnými nebo plechovými byla vynalezena až roku 1671. Postupně byla zdokonalována, ale k její obsluze nebylo vycvičených lidí. Tomuto nedostatku mělo odpomoci zakládáni hasičských sborů. První takový hasičský sbor byl založen v roce 1853 v Praze jako sbor placený. Čítal 81 mužů. V jeho čele stál vrchní hasič, který měl 40 krejcarů denně. Mužstvo dostávalo 24-27 krejcarů denně, dle počtu požárů. Malé obce neměly dostatek prostředků, aby mohly vydržovat placené hasiče. 
Z naléhavé potřeby boje proti požárům a všeobecných poznatků vznikla myšlenka sjednotit některé občany do dobrovolného spolku a fádně je vycvičit pro boj s ohněm. První hasičské sbory v českých zemích byly německé, neboť český spolkový život byl potlačován. Teprve v roce 1867, kdy bylo v Rakousku-Uhersku zákonem zaručeno právo shromažďovací a národní útisk poněkud polevil, začaly se zakládat české spolky. Na Moravě byl v roce 1868 založen dobrovolný hasičský sbor Titem Krškou, který se však brzy po jeho odchodu rozpadl.

První český hasičský sbor na Moravě byl založen roku 1870 v Letovicích, druhý roku 1873 ve Velkých Opatovicích a jako třetí byl založen v témže roce v Knínicích. Zakladatelem sboru dobrovolných hasičů v Knínicích bylo obecní zastupitelstvo, které se usneslo založit sbor kvůli velkému množství požárů. Návrh na založení byl projednán již v roce 1872, sbor však byl založen až 11.9.1873. Zakládajících členů se přihlásilo 29 i se starostou Geršlem. Při první volbě 19.10.1873 byli zvoleni:

Josef Jaroš, František Varha, Jan Ševčík, František Janda, Josef Procházka, Josef Krajíček, Josef Pulec a František Ševčík.

Nově založený sbor dobrovolných hasičů měl k dispozici obecni stříkačku starého vzoru, do které se nosila voda ve vědrech. Tato stříkačka byla zakoupena obecním úřadem z kontribučenského fondu již v roce 1860. Mimo této stříkačky bylo k dispozici 6 stříkaček včelařských, 20 košů na vodu, 3 háky a 4 žebře. Prvního zásahu se zúčastnil sbor při požáru palírny v Knínicích (č. 56). V krátké době se zvýšil stav činných hasičů na 48 mužů, z nichž každý musel složit do hasičské pokladny 50 krejcarů. V roce 1874 se obecní zastupitelstvo usneslo a objednalo pro sbor prostřednictvím firmy Krška z Velkého Meziříčí následující vybavení: 
 

• 1 ks přilba pro náčelníka cena 9 zlatých
• 3 ks přilba pro četaře cena 25 zlatých
• 36 ks přilba pro mužstvo cena 162 zlatých
• 1 ks kord s opaskem pro náčelníka – dodáno z Vídně   Dne 26. 5. 1885 zakoupilo obecní zastupitelstvo novou stříkačku za 600 zlatých i s příslušenstvím, která byla tažena dvěma koňmi. Byla dvoupístová, samonasávací s ruční obsluhou. Dodavatelem byli bratři Smékalové z Čech u Olomouce. Ještě v tomto roce 1885 byla v Knínicích založena hasičská hudba čítající 10 hudebníků – hasičů s kapelníkem Antonínem Střížem z Knínic. Součástí sboru, vedle hudby, byla též skupina samaritánů – pozdější Červený kříž. V roce 1886 bylo postaveno ve středu obce hasičské skladiště „ŠUPNA“ – první hasičská zbrojnice. Tato sloužila až do roku 1945, kdy byla zbořena pro značnou zchátralost. V roce 1945, po zboření staré zbrojnice, bylo započato s návrhem stavby nové požární zbrojnice ve Vanovské ulici. Teprve v roce 1947 byla výstavba zahájena a byla provedena v „Akcí Z“. Celou stavbu provedli členové hasičského sboru s občany zadarmo ve svém volném Čase. Stavba byla dokončena až v roce 1957 z důvodů nedostatku materiálu a finančních prostředků. Hodnota díla činila 880 000 Kčs. 
  
  Velké požáry v Knínicích
• 19.5.1888 – shořelo v Knínicích 14 domů a obecní cihelna. Oheň byl podporován silným větrem. Uchráněny byly domy č. 93, 94, 95.
• 26.4.1894 – shořelo 18 selských usedlostí. Požár vznikl v domě č. 81. Při suchém počasí a velkém větru se požár rozšířil na všechny strany.
• 1.9.1947 – shořely 3 domy. Požár vznikl v domě č. 90, rozšířil se a zničil domy č. 133 a č. 89. V tomto roce bylo velké sucho a nedostatek vody k hašení. 
    Další důležitá data hasičského sboru v Knínicích
• V roce 1950 zakoupena nová motorová stříkačka DS16 na přepravním podvozku za auto. Dále byl zakoupen starý ojetý automobil RN, který sloužil jako tažné vozidlo pro stříkačku.
• V roce 1967 přidělen Ol PO Blansko automobil T805, který sloužil až do roku 1997, kdy byl vyřazen z provozu a prodán.
• V roce 1984 přiděleno Ol PO Blansko čerpadlo PPS 12.
• V roce 1997 zakoupeno Obecním úřadem tažné vozidlo Avie – skříňová.
• V roce 1999 byla provedena generální oprava Čerpadla PPS 12, díky sbírce od občanů Knínic.
• V roce 1970 obdržel hasičský sbor za akci při záchraně dvoujeskynářů v Moravském krasu vyznamenání „Za dobrou práci“.
• V roce 1973 byl hasičský sbor vyznamenán Okresním výborem v Blansku „Za příkladnou práci“.   Za 140 roků od založeni sboru dobrovolných hasičů se prakticky vystřídaly čtyři generace našich hasičů ochotných pomoci ve svízelných situacích svým spoluobčanům bez nároku na jakoukoliv odměnu. Je to dlouhá doba a při vzpomínce výročí založení můžeme říci, že jsme tu nebyli nadarmo. Byli jsme naší obci Knínice i sousedním obcím při požárech potřební. Ale naše činnost není pouze při požárech, či živelné pohromě. Stalo se již tradicí pořádání zdařilých kulturních akcí v obci. Jedná se mino jiné třeba o:
   
• Mikulášskou nadílku pro děti (včetně čertů a ohňostroje)
• Pravidelné hasičské plesy, jako jedny z mála v poslední době konané
• Společenské večery u táboráku na fotbalovém hřišti Knínicích
• Dětské maškarní karnevaly s bohatou tombolou
• Dětské dny konané na hřišti s velkým množstvím soutěží a odměn.
  
  V rámci okrsku se pravidelně zúčastňujeme soutěží, na které se řádně připravujeme. V poslední době, díky dobré propagaci, vzniklo družstvo děvčat, nyní se realizuje i družstvo mládeže. A to je dobře, protože je dána perspektiva dožít se 150. výročí založení sboru. Celá činnost našeho sboru je nákladná záležitost a nelze ji financovat pouze z výtěžků kulturních akcí a části členských příspěvků. Hlavním sponzorem naší činnosti je úřad městyse Knínice, který dotuje převážnou část nákladů požární činnosti, zbrojnici, ale přispívá i na veřejně prospěšné akce v obci.